Zobrazit PC verzi
Právě se nacházíte zde:  »  ivysehrad.cz  »  Robert Redford  »  Robert Redford - Recenze 25fps

Robert Redford - Recenze 25fps

Několik tváří Roberta Redforda

Několik tváří Roberta Redforda

RECENZE – KNIHA: Robert Redford (Michael F. Callan, 2012) – JANA BÉBAROVÁ –

Robert Redford (1936) platí za jednu z nejromantičtějších mužských ikon hollywoodského filmu. Přestože proslul i svými liberálními názory, nezdolným aktivismem v ochraně životního prostředí a v neposlední řadě jako patron amerického nezávislého filmu, (nejen) naše matky si jej spojují spíše se Vzpomínkami na Afriku, Zaříkávačem koní či s Podrazem a Butchem Cassidym a Sundancem Kidem. Z toho důvodu se obávám, že by překlad aktuální Redfordovy biografie, který nedávno vydalo nakladatelství Vyšehrad, mohl v knihkupectvích snadno a naprosto nezaslouženě zapadnout v regálech s populární četbou. Hned na úvod je třeba říci, že publikace irského novináře, básníka, filmaře a malíře v jedné osobě Michaela F. Callana není pouhým „romantickým líčením životního osudu romantického hrdiny“, ale komplexním portrétem angažovaného umělce s přesahy do dalších tematických oblastí. Vedle tradiční biografie herce zachycující jeho kariéru totiž kniha funguje i v rovinách oslavy americké přírody a historie filmového festivalu Sundance, které spolu, jak autor ukazuje, úzce souvisejí.

Callan v úvodu přiznává, že impulsem k sepsání Redfordovy biografie, na níž pracoval přes deset let, byla touha „pochopit tvorbu houževnatého generátora nového umění v srdci Ameriky“ a „proč pro něj byla nezávislost důležitá natolik, že ho poháněla k tomu, co lze nazvat doslova budováním impéria na nejodlehlejším a nejnepravděpodobnějším místě v pohoří Wasatch v Utahu“. (str. 11) Callanova kniha se vzdaluje povrchní reflexi intimních a veskrze nepodstatných detailů z osobního života, k níž některé životopisné publikace (chtě nechtě) sklouzávají. Neomezuje se na ledabylý výčet „kdo kdy kde a jak“ a na nicneříkající, mýty opředené historky z natáčení. Tak, jak si v úvodu vytyčil, autor vytrvale sleduje hercovy životní ideály a cíle a odkrývá motivace, které vedly ke klíčovým rozhodnutím jeho umělecké kariéry.

První a nejkratší část knihy pojmenovaná „Role Kalifornie“ sestává z tradiční rekonstrukce rodokmenu spjaté s nutnou reflexí vlivu rodiny, proti kterému se každý z nás postupem času vymezuje. Na základě Redfordových deníků, dopisů, nejrůznějších poznámek, ale i osobních setkání s ním samotným Callan líčí jeho dětství a dospívání v Los Angeles a jeho cestu k herectví, jež vedla od sportovního nadání přes zálibu v malířství, kterou se v druhé polovině 50. let neúspěšně pokoušel rozvíjet v Evropě. Druhá část „Bonfaccio“, odkazující k jedné z jeho přezdívek, sleduje jeho herecké začátky na newyorské divadelní scéně a paralelní práci pro televizi počátkem 60. let s iniciačními rolemi v sérii Playhouse 90 a čtyřhodinové televizní verzi O’Neillovy hry The Iceman Cometh v režii Sidneyho Lumeta. Přibližuje hercův blízký vztah k Natalii Wood, s níž v rané fázi kariéry na plátně opakovaně vytvořil romantický pár, a který jej dovedl ke spolupráci s jejím tehdejším partnerem Richardem Gregsonem, s nímž založil produkční společnost Wildwood a vykročil tak směrem k nezávislosti. Rovněž průběžně zachycuje postupné budování rezortu Sundance v Utahu, které počátkem šedesátých let začalo koupí dvou akrů pozemku a které se, jak mj. líčí třetí kapitola „Život na hoře“, z veřejného rekreačního střediska během let proměnilo v umělecké centrum, jež se stalo platformou pro nezávislou filmovou produkci.

Vzniku Sundance Institutu a s ním spjatého filmového festivalu se Callan zevrubně věnuje zejména ve čtvrté části „Strážce kaňonu“. Reflektuje počáteční podobu festivalu jakožto režisérských dílen založených na debatách se studenty a jeho původní podstatu, jíž byla snaha o experimentování a vytváření příležitostí pro umělce, podpora jejich nezávislosti tváří v tvář svazující komerci. V rámci historie Sundance Institutu jsou rovněž zachyceny Redfordovy iniciativy v založení kabelového televizního kanálu přibližujícího alternativní film širokému publiku či vybudování sítě kin Sundance. Není to však jen jednostranný výčet hercových úspěchů, které v knize dostávají prostor. Callana zajímá celistvý pohled na Institut se všemi kritickými ohlasy a paradoxy, které jeho činnost vyvolávala, včetně kontinuálních finančních problémů, se kterými se musel (stejně jako sám Redford) vyrovnávat a jež na přelomu tisíciletí vedly k jeho zásadní reorganizaci.

Na prostoru čtyř stovek stran se Callan snaží přijít na kloub Redfordovým pohnutkám v umělecké sféře, vyhodnotit jeho úvahy o směřování v profesním životě a jeho tvůrčí přístup k herectví a režii. Poukazuje na jeho kritéria výběru rolí, čímž čtenáři umožňuje pochopit, proč nezřídka odmítal účast v předem daných kasovních trhácích. Z textu je patrná autorova dobrá obeznámenost s kontextem tvorby zmiňovaných tvůrců – nevnáší do tématu chaos v podobě suchého výčtu jmen, ale naopak představuje velmi živé charaktery, jež činí jeho vyprávění srozumitelným i pro ty, kterým Redfordovo dílo není tak blízké. Podrobně se věnuje produkcím všech filmů jeho herecké i režijní dráhy s ohledem na jejich dílčí problémy a s již zmiňovaným důrazem na Redfordovy umělecké vize a motivace. Zvláštní pozornost pak věnuje jeho tvůrčí spolupráci s režiséry Michaelem Ritchiem, Georgem Royem Hillem, Alanem J. Pakulou a především Sydneym Pollackem, se kterým natočil celkem sedm filmů.

Jinak velmi zdařilé biografii se dají vytknout jen pochybení ze strany českých vydavatelů, kteří, zdá se, nevěnovali dostatečnou pozornost redakci textu. Překlad Kateřiny Sigmundové totiž hyzdí řada nepřesností v osobních jménech a názvech. Kupříkladu z filmu Josepha L. Mankiewicze Suddenly, Last Summer se díky chybnému přepisu staly filmy dva: Suddenly a Last Summer (str. 122) a Redfordův výrok v časopise Rolling Stone je uveden jako poznámka směrovaná „kapele Rolling Stone“ (str. 166). Při skloňování jmen se nezřídka vytrácejí koncovky (např. v Universal – str. 142, od Scorsese – str. 242) či jsou komolena k nepoznání (Frankem Caprasem – str. 244). Herečkám Lillian Gish a Claudette Colbert je dokonce mylně přisouzena mužská identita (Colberta místo Colbertové na str. 246 a od Gishe místo od Gishové na str. 259). Zda bylo jméno producenta Darryla Zanucka v citaci o režisérovi filmu Příliš vzdálený most (str. 238) uvedeno chybně již v originále, nebo se opět jedná o nedostatek českého překladu, už bez srovnání s původní verzí nelze jednoznačně říci, což platí i pro poznámku o „režisérovi Saulu Bassovi“ (str. 291). Nad tyto redakční prohřešky je však třeba se povznést a užít si jinak velmi poutavé a bezesporu přínosné čtení o významné herecké osobnosti Hollywoodu druhé poloviny 20. století.

Robert Redford 

Michael Feeney Callan
překlad: Kateřina Sigmundová
grafická úprava: Vladimír Verner
Praha : Vyšehrad, 2012
1. vydání, 440 stran
vázaná, 165×240 mm
doporučená cena: 498 Kč
Knihu si můžete objednat zde

http://25fps.cz/2013/robert-redford/



Zpět na knížku "Robert Redford".

SLEVA
15%
na tituly zakoupené
na webu
SLEVA
20%
při nákupu
v expedičním skladu >>

Staňte se fanouškem

Facebook

Čtení - Literatura s názorem 1/2017

Stáhnout čtení - Literatura s názorem 1/2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Literatura s názorem / sborník

Literatura s názorem / sborník

Nakladatelství Vyšehrad
na sociálních sítích
Facebook