Zobrazit PC verzi
Právě se nacházíte zde:  »  ivysehrad.cz  »  Rudolf Beran a jeho doba  »  Rudolf Beran - Českobudějovický deník

Rudolf Beran - Českobudějovický deník

Před 60 lety zemřel v lágru Jihočech Rudolf BeranČeskobudějovický deník | 26.2.2014 | Rubrika: Jižní Čechy | Strana: 5 | Autor: PhDr. JIŘÍ DVOŘÁK | Téma: Nakladatelství Vyšehrad


Jižní Čechy – Osobnost, jejíž 60. výročí úmrtí si budeme v pátek 28. února 2014 připomínat, byla významným jihočeským rodákem, představitelem československé politiky. Rudolf Beran. Narodil se 28. prosince v Pracejovicích u Strakonic a zemřel 28. února 1954 ve věznici Leopoldov na Slovensku. Pocházel ze selského gruntu, proto vystudoval vyšší hospodářskou školu ve Strakonicích, čímž ukončil proces svého vzdělávání. Od19 let (1906) působil v pražském sekretariátu agrární strany, kde se ve 22 letech (1909) stal tajemníkem agrárního dorostu. Během 1. světové války, když se mu podařilo za pomoci úplatků se vyhnout nasazení na frontách, pokračoval v politické kariéře. Už ve věku 28 let (1915) se stal generálním tajemníkem agrární strany.
Když vznikl československý stát, byl zvolen poslancem Národního shromáždění za Republikánskou stranu čsl. zemědělského a malorolnického lidu (zkráceně agrární), kde zasedal až do přelomově tragického roku 1939. Rudolf Beran se při organizační práci pro agrární stranu plně osvědčil a pomohl rozšířit síť místních organizací strany a organizací s agrárníky úzce spjatými. V letech 1918­33 byl Beran ústředním tajemníkem agrární strany.

Šéfem agrárníků

V roce 1933 se stal místopředsedou agrární strany a v roce 1935 byl zvolen předsedou. Byl to důležitý a zlomový rok ve vývoji agrární strany i tehdejšího meziválečného Československa. Beran řadil mezi odpůrce politiky Hradu. V prosinci roku 1935, po abdikaci T. G. Masaryka, se snažil zabránit volbě Edvarda Beneše československým prezidentem.
Se stranami tzv. Prosincového bloku (Republikánská strana čsl. zemědělského a malorolnického lidu, Československá živnostenskoobchodnická strana, Národní sjednocení, Národní obec fašistická, Hlinkova slovenská ludová strana, Sudetoněmecká strana) chtěl prosadit pravicového kandidáta. Stala se jím nepolitická osobnost, botanik, profesor Univerzity Karlovy Bohumil Němec (1873­1966). Tímto krokem rozpoutal Beran debaty mezi demokratickými stranami a Hlinkovou slovenskou ludovou stranou, která z protibenešovského bloku následně vystoupila.
Prosincový blok se postupně rozpadl. Roli sehrálo i to, že prof. Němec nechtěl jít proti demokratickému proudu a den před volbou svou kandidaturu stáhl.

Porážka od EB

Dne 18. 12. 1935 byl zvolen Edvard Beneš 2. československým prezidentem. Hlasy mu odevzdali volitelé z řad národních socialistů, sociálních demokratů, lidovců, slovenských luďáků, agrárníků a živnostníků. Beneš v hlasování obdržel hlasy 340 poslanců a senátorů (což bylo více, než kdy obdržel TGM!), Němec obdržel 24 hlasů a 76 hlasovacích lístků zůstalo prázdných. Byla to velká porážka Rudolfa Berana, což se promítalo i v pozdějším období. Přijetím Mnichovského diktátu 1938 a po abdikaci prezidenta Edvarda Beneše se Beran stal – v obtížné situaci tzv. druhé republiky, psané Česko­ Slovensko (Č­SR) – jedním z nejvýznamnějších představitelů zmrzačené země. Angažoval se při vzniku Strany národní jednoty, která sjednotila české nelevicové strany i pravici národních socialistů. Rudolf Beran tehdy razil heslo „Jihočeši na palubu“, čímž usiloval o zapojení Jihočechů do fungování nového státu. Rozhodujícím způsobem se podílel na výběru, na přemluvení a volbě JUDr. Emila Háchy za prezidenta republiky.

Vítal A. Hitlera

Beran byl od 1. prosince 1938 předsedou česko–slovenské vlády. Vnoci ze 14. na 15. března 1939 se zhroutil pod tíhou událostí. Dne 16. března 1939 jako předseda vlády neexistujícího státu musel na Pražském hradě uvítat Adolfa Hitlera, což se mu v květnu 1945 vymstilo! Po okupaci země a vzniku tzv. Protektorátu Čechy a Morava (lidově tzv. Protentokrátu anebBuM= berem a melem) zůstal krátký čas v čele první protektorátní vlády. Na konci dubna 1939 byl vystřídán Aloisem Eliášem, který byl za heydrichiády 1942 popraven. Beran odešel na statek v Pracejovicích. O hospodářství se i během politické kariéry vždy pečlivě staral. Během této doby pozorně sledoval politické dění, u prezidenta Háchy se přimlouval za propuštění zatčených, udržoval kontakty s představiteli českého odboje a byl ve styku s vojenskou odbojovou skupinou Obrana národa, měl spojení se zahraničím, a český odpor finančně podporoval. V důsledku prozrazení byl v červnu 1941 zatčen gestapem. V dubnu 1942 byl Beran v Berlíně Lidovým soudem odsouzen k 10 letům káznice za napomáhání k velezradě a nadržování nepříteli a finančnímu trestu (100.000 říšských marek). Měl štěstí, že to nebylo v době po atentátu na Reinharda Heydricha, to by dopadl jinak. K. H. Frank Berana vylíčil jako dvojakého politika s „hlavou Janusovou“. V srpnu 1943 byl dopraven do vězení na Pankráci. A v září 1943 jej přivedli k samotnémuFrankovi, který nebyl spokojen s Beranovými vyhýbavými odpověďmi na vztah k ministru národní obrany Františku Machníkovi (Beranův příbuzný), k prezidentu Edvardu Benešovi a také k československo­sovětským vztahům. Když Beran na Pankráci odpověděl písemně na osm Frankových otázek, byl v prosinci 1943 propuštěn a zbytek druhé světové války strávil v domácím vězení v jihočeských Pracejovicích. Po skončení války byl 19. května 1945 na svém statku zatčen. Třebaže mu Američané radili, aby odešel do emigrace, Beran zůstal, neboť byl přesvědčen, že je nevinný!

Na dvacet let

Ve zmanipulovaném politickém procesu byl odsouzen ke dvaceti letům vězení a propadnutí veškerého jmění za údajnou protinárodní činnost. Zemřel 28. února 1954 ve věznici Leopoldov na Slovensku. Jméno Rudolfa Berana je možno objevit v nejrůznějších slovnících a encyklopediích. Stěžejní mnohasetstránkovou prací je kniha od Jaroslava Rokoského Rudolf Beran a jeho doba. Vzestup a pád agrární strany. Vydal ji Ústav pro studium totalitních režimů a Vyšehrad v roce 2011.

Podpora Stockého

Beran mnoho vykonal pro jihozápadní Čechy. Z oblasti jihozápadních Čech vytvořil rozsáhlou organizační a členskou základnu, která se stala baštou agrárníků. Podpořil docenta na Ústavu národního hospodářství, politiky národohospodářské a finanční vědy při Vysoké škole speciálních nauk ČVUT v Praze, doktora techniky a ing. Jana Stockého (1897­1959) při zakládání Národohospodářského sboru jihočeského (NJS) v Praze. Oficiálně došlo k ustanovení 19. května 1925. Stocký patřil pod národohospodářského odborníka a národně demokratického politika, univerzitního prof. JUDr. Františka X. Hodáče (1883­1943), otce Natašy Gollové.
Stocký od roku 1935 působil jako ústřední jednatel, od podzimu roku 1938, kdy zastupoval R. Berana, jako úřadující místopředseda NSJ. Současně byl spoluzakladatelem Československé regionalistické společnosti (1929) a předsedou Československého regionalistického ústředí (1933), kde mu R. Beran pomáhal. Podle mnohých příznivců či protivníků nebo závistivců si Stocký i Beran díky NSJ vybudovali pevné pozice v meziválečném regionalistickém hnutí. Postupně, podle vzoru NSJ – Praha vznikaly další regionální organizace.
V této stati jsem vynechal problematiku Beranova vlivu při rozšiřování České zbrojovky ve Strakonicích, která se rozrostla do velké továrny zaměstnávající hodně Jihočechů.

Žádost na dráhy

Spolu se Stockým Beran sepsal žádost o snížení vysokých dopravních tarifů ČSD, které ničily hospodářství jihozápadních Čech. Sleva měla být určena na podpory turistického ruchu, který byl v 30. letech 20. století shledáván jako východisko z úpadku celého regionu NSJ. Každý si dovede představit, jaká byla odpověď ministerstva železnic, zápasícího s rostoucím platebním pasivem a bránilo se různým slevám a změnám dopravních tarifů.
Nazávěr je nutno říci, že pohledy na Rudolfa Berana a jeho život i práci budou vždy rozporuplné a často i diametrálně odlišné. Je to dáno i generačním úhlem pohledu a následného historického výkladu. Žádná osobnost není jen černobílá! (redakčně kráceno, mezititulky redakce)

Foto popis| RUDOLF BERAN (1887–1954), jihočeský rodák s trpkým osudem.
Foto autor| Foto: archiv
O autorovi| PhDr. JIŘÍ DVOŘÁK JIHOČESKÁ UNIVERZITA v ČB
Region| Jižní Čechy
Publikováno| Českobudějovický deník; Jižní Čechy; 05
Publikováno| Českokrumlovský deník; Jižní Čechy; 05
Publikováno| Jindřichohradecký deník; Jižní Čechy; 05
Publikováno| Písecký deník; Jižní Čechy; 05
Publikováno| Prachatický deník; Jižní Čechy; 05
Publikováno| Strakonický deník; Jižní Čechy; 05
Publikováno| Táborský deník; Jižní Čechy; 05
ID| 58e846b8-8cca-4d44-b533-07bb6da9a7e7



Zpět na knížku "Rudolf Beran a jeho doba".

SLEVA
15%
na tituly zakoupené
na webu
SLEVA
20%
při nákupu
v expedičním skladu >>

Staňte se fanouškem

Facebook

Čtení - Literatura s názorem 2/2017

Stáhnout čtení - Literatura s názorem 2/2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Literatura s názorem / sborník

Literatura s názorem / sborník