Zobrazit PC verzi
Právě se nacházíte zde:  »  ivysehrad.cz  »  Rukopisy z Nag Hammádí 3  »  Rukopisy z Nag Hammádí 3 - recenze Břetislava Vachaly

Rukopisy z Nag Hammádí 3 - recenze Břetislava Vachaly

Wolf B. OERTER (ed.)

Rukopisy z Nag Hammádí 3

Přeložili Zuzana Vítková a Marek Dospěl, Vyšehrad, Praha 2010, 232 s.,

 

Díky příznivým klimatickým podmínkám se ze starého Egypta dochovalo množství písemných pramenů zaznamenaných na nejrůznějších psacích materiálech, ať už šlo o kámen, dřevěné a hliněné tabulky, kožené svitky, pruhy plátna nebo kovové a fajánsové předměty. Platí to přirozeně i o nejtypičtějších psacích materiálech, kterými byly křehké papyrové svitky a dostupnější ostraka (úlomky vápence a hliněných nádob). Jejich nálezci však většinou nebyli egyptologové, ale sabbáchíni (v překladu „hnojaři“) – domorodci, kteří se s motykami a košíky vypravovali do pouště ke staroegyptským stavbám, aby zde hledali a kopali hlínu kulturních vrstev. Tu potom odnášeli do nilského údolí a přihnojovali jí svá políčka a zahrady. Nalezené popsané papyry pak končily u káhirských překupníků a obchodníků se starožitnostmi, odkud jejich cesta vedla do světových muzeí.

Kromě papyrů z faraonských dob se v zemi na Nilu našly také četné písemnosti aramejské, řecké, latinské a koptské. Je zajímavé, že například řeckých literárních děl se v Egyptě dochovalo více než v Evropě. A to byl přitom jen zlomek toho, co kdysi bylo uloženo v knihovnách ptolemaiovského, římského a byzantského Egypta. V tomto směru vynikla zvláště lokalita Oxyrhynchos (dnešní Bahnása ve středním Egyptě), kde angličtí archeologové a papyrologové B. Grenfell a A. Hunt objevili začátkem 20. století obrovské množství řeckých papyrů, které jsou nyní většinou uloženy v Ashmolean Museum v Oxfordu. Nález byl natolik důležitý a přitažlivý, že dokonce inspiroval Tony Hamsona k napsání hry The Tmckers ofOxyrhynchus, která měla premiéru v antickém divadle v Delfech v roce 1988.

Další proslulý nález popsaných papyrů učinili koncem roku 1945 sabbáchmivlokalité Kasr es-Sajjád na úpatí pohoří Gabal et-Tárif u Nag Hammádí (řeckého Chénoboskia) v Horním Egyptě. Tentokrát šlo o koptské texty ze 4.–5. století, známé jako kodexy z Nag Hammádí. Jejich význam spočívá v tom, že se v nich zrcadlí celá škála náboženských i filosofických myšlenek prvních staletí po Kristu: představ gnostických, křesťanských, hermtických, ojediněle i manichejských. Kromě toho mají tyto texty značný význam z hlediska jazykového a literárního, neboť stojí u počátků literární koptštiny, která se (jako poslední vývojový stupeň egyptštiny) fixovala písemně pravděpodobně ve 3. století. Koptštinu potom známe především z náboženských spisů (překlady bible, životopisy svatých, příběhy mnichů a poustevníků); koptsky psaná zábavná literatura vzniká teprve v 7. století. Posledním původním koptským spisem je veršované dílo Tnadm, které mělo na počátku 13. století budit lásku k vymírající a arabštinou již téměř potlačené koptštině.

Rukopisný nález z Nag Hammádí, který tvoří třináct papyrových kodexů (ve vazbě z ovčí nebo kozí kůže) obsahujících 52 spisů původně uložených v zapečetěném hliněném džbánu, se nachází v Koptském muzeu v Káhiře. Po letech systematického zpracovávání textů z Nag Hammádí jsou nyní k dispozici jejich faksimilní a kritická vydání a kompletní spolehlivé překlady do angličtiny a němčiny. Přesto mnohé zásadní otázky, které se týkají například autorství, předloh, okruhu uživatelů a majitelů těchto kodexů, zůstávají nezodpovězeny. Shoda panuje v názoru, že kodexy patří k překladové literatuře z řečtiny do koptštiny, přičemž se však nejedná o prvotní koptské překlady. Tyto kodexy nepředstavovaly systematicky založenou sbírku knih.

Rukopisy z Nag Hammádí se dlouhodobě zabývají také naši odborníci, kteří v Knihovně rané křesťanské literatury, vydávané Centrem biblických studií Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy v Praze, uveřejnili již třetí svazek věnovaný tentokrát kodexům III (3–4) a V (i a 5). Konkrétně jde o jejich tři spisy: Požehnaný Eugnóstos, Moudrost Ježíše Krista a Zjevení Adamovo. V obsáhlém úvodu se editor celého svazku W. B. Oerter věnuje historii nálezu a vydání obou kodexů, uvádí jejich podrobný popis a zabývá se také jejich vazbou, paleografií, jazykem překladu a jazykem originálu, datováním a autorstvím. Jeho dva spolupracovníci M. Dospěl a Z. Vítková jsou potom autory prvního českého komentovaného překladu zmíněných tří koptských spisů.

Teologicko-filosofický polemický traktát Požehnaný Eugnóstos o nejvyšším, nepoznatelném Bohu, Otci veškerenstva a o jeho emanacích a rozmluva Ježíše s jeho učedníky Moudrost Ježíše Krista se považují za doklad christianizace gnostické nauky. Dospělovým komentovaným překladům obou těchto spisů, které jsou otištěny paralelně vedle sebe, předchází jeho zasvěcené pojednání o dochovaných verzích a předpokládaném originálu, dataci, názvu spisů, jejich formě a žánru, obsahu a pramenech. Úvod, překlad a komentár obtížného gnostického traktátu Zjevení Adamovo připravila Z. Vítková. Jeho hlavním tématem je zjevení o budoucích dějinách spásy, které první člověk Adam přijal od tří nebeských návštěvníků a před svou smrtí je předává svému synu Sétovi.

Na závěr zdařilé publikace je připojena tabulka rukopisů z Nag Hammádí, seznam zkratek, obsáhlá bibliografie a čtyři tematické rejstříky. Již nyní se můžeme právem těšit na připravovaný čtvrtý a pátý svazek rukopisů z Nag Hammádí.

Břetislav VACHALA

 

 



Zpět na knížku "Rukopisy z Nag Hammádí 3".

SLEVA
15%
na tituly zakoupené
na webu
SLEVA
20%
při nákupu
v expedičním skladu >>

Staňte se fanouškem

Facebook

Čtení - Literatura s názorem 1/2017

Stáhnout čtení - Literatura s názorem 1/2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Literatura s názorem / sborník

Literatura s názorem / sborník

Nakladatelství Vyšehrad
na sociálních sítích
Facebook