Zobrazit PC verzi
Právě se nacházíte zde:  »  ivysehrad.cz  »  Šifry transcendence - MF Dnes

Šifry transcendence - MF Dnes

Internet Media Monitoring - NEWTON Media, a.s.
http://www.newtonmedia.cz

Duchovní situace (i naší) doby Mladá fronta DNES | 28.3.2009 | : Kavárna - recenze | : 32 | : JOSEF CHUCHMA

Spis německého filozofa KARLA JASPERSE z roku 1930 byl vidoucím v době svého vzniku a takovým zůstal i dnes

Karl Jaspers (1883-1969) patří u nás - mluvíme-li o publicistice - k nejcitovanějším moderním filozofům z dvojjediného důvodu. Podvakráte (1969 a 1991) tu vyšel překlad jeho textu Otázka viny, který se přístupným jazykem a rozsahem stal pro nefilozofující čtenáře vstřebatelným. Ale hlavně: tento Jaspersův „příspěvek k německé otázce“, jak zní jeho podtitul, byl také podvakráte aplikován na aktuální tuzemskou situaci. Autor publikoval Otázku viny roku 1946 a formuloval v ní čtyři typy viny, s nimiž se německý národ, jenž druhým národům a státům způsobil tolik příkoří, musí vyrovnat. Překlad Jasperse českým čtenářům a pisatelům posloužil k reflexi svého národa, své situace: jakou kdo nese vinu za to, co se v Československu po druhé světové válce stalo.
Po roce 1989 začal být Jaspers u nás poznáván plastičtěji díky několika dalším přeloženým titulům: vyšly Úvod do filosofie, Filosofická víra, Šifry transcendence. Nedávné vydání Duchovní situace doby lze považovat za zatím nejdůležitější ediční čin spojený tu se jménem německého myslitele. Na svoji českou verzi zatím čeká Jaspersovo dílo zásadní: třísvazková Filosofie. Ta má s Duchovní situací doby určitou souvislost - Jaspers „Situaci“ napsal roku 1930, ale nechal ji rok ležet, aby vyšla pospolu právě s Filosofií.
Ze situace se nevyvlečeš „Měl jsem tenkrát sotva ponětí o nacionálním socialismu, o něco víc znalostí o fašismu. V uspokojení nad právě dokončeným závěrem rukopisu jsem při zářijových volbách 1930 užasl a vyděsil se z tehdy prvního úspěchu nacionálních socialistů,“ podotýká Jaspers v autorské ediční poznámce k poválečné reedici spisu. Onen úžas a děs nebyl, řekl bych, způsoben naprostou nečekaností volebního výsledku, nýbrž filozofovým pochopením, že to, co v „Duchovní situaci“ formuloval coby možné nebezpečí vyvěrající z povahy moderní doby, natolik už nabylo na reálné politické a sociální síle, že démoni destrukce a zestejnění nemohou nepřijít k činům, jejichž důsledky budou strašlivé. Duchovní situace doby je však spisem filozofickým, či možná přesněji filozofickosociologicko-psychologickým, jenž se pokouší popsat jádro situace západního člověka bez vazby na momentální politické či ekonomické nuance v té které zemi. Je to sice reflexe na jednu stranu časová, je to aktuální reakce a diagnóza, na stranu druhou jde o pokus vystihnout situaci, která nastala s rozvojem vědy, techniky, komunikačních prostředků, s masou jako adorovanou veličinou.
Slovo „situace“ tu není tolik frekventováno náhodou; pojem „situace“, především s přívlastkem „mezní“, náleží k Jaspersovým ústředním termínům. Člověk se dle něho vždy nachází v situaci, která je konkrétní, dějinná, proměnlivá, a která však moderního člověka, jenž se emancipoval od božské podstaty a danosti věcí a jenž geometrickou řadou rozšiřuje své poznání, vrhá do situace, v níž intelektuální vědomosti kráčejí ruku v ruce se strachem z nicoty. Pouhé pobývání a vyhovování módním nárokům či byrokratickým institucím vytlačuje bytí spjaté s transcendencí, s nadindividuálním hodnotovým řádem. „Co bylo dříve řízeno božskou autoritou státu, je přenecháno sebeodpovědnosti. Napětí, jež nemůže očekávat žádná řešení, hledá přes konečné cíle cestu, jejíž konec nezná,“ píše Jaspers a dodává, že bolševismus a fašismus, „tyto formy světské diktatury“, jsou „náhradou za autoritu, ale za cenu, že se téměř všichni zřeknou toho být sami sebou“.
Zachraň se, kdo můžeš Bezmála osmdesát let po svém dokončení není diagnostický skalpel Jaspersova spisu v nejmenším otupen především v nasvícení toho, kterak moderní člověk ztrácí sebe v mašinerii provozu. Filozofující sociolog Miloš Havelka v zatím nejkomplexnějším domácím náhledu Jaspersova života a díla, v předmluvě ve svazku Šifry transcendence (Vyšehrad, 2000), vyzdvihuje Duchovní situaci doby jako v „určitém smyslu klíčové“ Jaspersovo dílo, jehož „jasnozřivost byla plně doceněna až později“. „Není náhodou,“ konstatuje Havelka, „že úspěšné a vlivné nakladatelství Suhrkamp v roce 1981 symbolicky sáhlo ke stejnojmennému názvu pro 1 000. svazek své oblíbené řady edition suhrkamp, do nějž přispěla smetánka tehdejší německé duchovědy.“
U nás Duchovní situace doby vychází v příhodný čas. Teprve po roce 2000, po zahřívacích „sladkých a divokých“ letech devadesátých, nastoupil ve zdejších institucích onen sofistikovaný provoz, který sice deklaruje potřebu osobní iniciativy, ale jen v rámci striktně vymezených mantinelů, pro něž existuje velmi gumové synonymum zvané kompetence. K tomu musíme přičíst byrokratizaci státu, jejíž instituce bují a vymýšlejí si další a další takzvaná opatření k větší efektivitě, jež občana zavalují a on vlastně nikdy nemá úplně splněno a delší chvíli klid. Z tohoto hlediska je četba některých partií Duchovní situace doby vysloveně drásavá, až strašidelně aktuální. Namátkou jednu souvislejší citaci:
„Celý aparát je řízen byrokracií, která je sama aparátem, totiž člověkem, z něhož se stal aparát, člověkem, na němž závisí ti, kdo v aparátu pracují. Stát, obec, továrna, obchod, všechno je provoz byrokracie. To, co je dnes, potřebuje mnoho lidí, a tím organizaci. V byrokracii a skrze ni existuje postup výš, vyšší platnost při v podstatě podobné nucenosti funkcí, jež vyžadují jen obratnější inteligenci, zvláštní nadání, aktivní zasahování.
Panství aparátu zvýhodňuje lidi, kteří mají schopnosti, jež pomáhají kupředu: lidi, kteří se vyznají v tlačenici, bezohledná individua, která znají lidi podle jejich průměrných vlastností, a proto s nimi úspěšně zacházejí, jsou připraveni specializovaně vystoupit k virtuozitě, žijí bez volna k přemítání, téměř nespí očarováni svou chtivostí dostat se kupředu.
Dále se žádá dovednost získat si oblibu. Člověk musí umět přemlouvat, okouzlovat - být připraven posloužit, stát se nepostradatelným - mlčet, šidit, trochu, ne příliš lhát - být neúnavný v nacházení důvodů - nést na odiv gesta skromnosti - podle okolností apelovat na sentimentalitu - vykonávat práci k radosti nadřízených - nevykazovat žádnou samostatnost kromě právě té žádoucí, partikulární.“
Karl Jaspers ukazuje, k čemu je dobré filozofické myšlení. Totiž k tomu, aby se jednotlivec pokusil jeho prostřednictvím nahlédnout svoji pozici a alespoň trochu se zachránil, aby naslouchal svému vnitřnímu hlasu, zůstal-li mu jaký. Jen tak může být svět učiněn obyvatelnějším nikoliv v hmotném, nýbrž v duchovním slova smyslu.

O knize Duchovní situace doby

Karl Jaspers. Přeložil Milan Váňa, předmluvu napsal Milan Sobotka. Academia, Praha 2008, 192 stran, doporučená cena 270 korun.
SLEVA
15%
na tituly zakoupené
na webu
SLEVA
20%
při nákupu
v expedičním skladu >>

Staňte se fanouškem

Facebook

Čtení - Literatura s názorem 1/2017

Stáhnout čtení - Literatura s názorem 1/2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Literatura s názorem / sborník

Literatura s názorem / sborník

Nakladatelství Vyšehrad
na sociálních sítích
Facebook