Zobrazit PC verzi
Právě se nacházíte zde:  »  ivysehrad.cz  »  Anežský klášter v Praze  »  Stavitelé katedrál

Stavitelé katedrál

Stavitelé katedrál

Praha: Anežka Přemyslovna napomohla včlenit Čechy mezi nejkulturnější země Evropy, říká v rozhovoru historička umění Helena Soukupová

Historička umění Helena Soukupová vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor dějiny umění a klasická archeologie. Velkým vzorem pro ni byl vždy její učitel Václav Mecl. Zaměřuje se na středověk, zejména na architekturu žebravých řádů. V letech 1990-2003 učila na Katedře dějin umění a estetiky VŠUP v Praze. Její kniha Anežský klášter v Praze je mimořádnou uměleckohistorickou publikací (1. vydání 1989, 2. rozšířené a doplněné vydání 2011). Rozhovor pro Stavitele katedrál laskavě poskytlo nakladatelství Vyšehrad, které v nové podobně Anežský klášter v Praze vydává.

 

Komplex Anežského kláštera v Praze Na Františku je ojedinělým architektonickým dílem, vzniklým v průběhu mnoha staletí. Jaké je jeho místo v dějinách české kultury?

 

Anežský klášter je výjimečný v mnoha směrech. V centru Prahy se zachoval v prostorové celistvosti a slohové čistotě rané gotiky 13. století. Nebyl přestavěn v období renesance a baroku ani ve druhé polovině 19. století. To umožnilo, že jeho středověký program zůstal dodnes čitelný. Bylo možné zjistit, že jde o typ sdruženého kláštera klarisek a menších bratří, který vyplynul z učení sv. Františka a který poprvé v Praze realizovala Anežka.

Klášter k nám dodnes promlouvá nejen výtvarnými hodnotami, ale také svým lidským obsahem. Nese stopy Anežčina života, jejího soukromí a myšlení i osudů několika generací královského rodu. V klášterním kostele sv. Františka byl v roce 1249 korunován Anežčin bratr král Václav I., který zde našel také místo posledního spočinutí (1253), zatímco královna Kunhuta Štaufská odpočívá v přilehlé kapli P. Marie (1248). Jejich pohřeb předznamenal závěrečnou stavební etapu kláštera, zaměřenou na spásu přemyslovského rodu.

Spolu s Přemyslem Otakarem II. vystavěla Anežka pohřebiště Přemyslovců zasvěcené Kristu - Spasiteli. Stalo se vyvrcholením klášterního programu a naší nejčistší stavbou klasické severofrancouzské gotiky. Nalezneme tu podobizny pěti korunovaných králů a královen i portrét samotné zakladatelky. Jeho architektura a vybavení svědčí o výjimečném postavení českých králů i o velké úctě, které se za života těšila Anežka. V tom směru má Anežčin klášter zcela nezastupitelné místo v české historii.

Anežka Přemyslovna patří do panteonu ochránců naší země, je jednou z nejznámějších postav naší minulosti. V čem její osobnost dodnes nejvíce oslovuje a inspiruje?

 

Anežčin význam stejně jako význam jejího kláštera má několik rovin. Je ceněna její charitativní činnost, založila špitál, kterým zajistila první organizovanou péči o nemocné. Dále je hodnocena její angažovanost v řádu sv. Františka. Založila první zaalpský klášter klarisek a aktivně se podílela na formování ženské části františkánského řádu. Je oceňován její hluboký duchovní život a důslednost. V neposlední řadě je hodnocena Anežčina reprezentace státu a přemyslovského rodu. Spolu s králem Václavem I. a Přemyslem Otakarem II. napomohla včlenit Čechy mezi nejkulturnější země Evropy.

 

Na co se mohou čtenáři těšit, co nového přináší nové vydání knihy Anežský klášter v Praze  oproti prvnímu vydání z roku 1989?

 

Nejde o reprint, ale o doplněné a rozšířené vydání, které podchycuje novou literaturu, vyrovnává se s ní a rozšiřuje historii kláštera o období mezi lety 1989-2011. Stejně jako první vydání má kniha deset kapitol a její základní struktura zůstává nezměněna: pojednává o zakladatelce kláštera, františkánském řádu a jednotlivých etapách sdruženého kláštera klarisek a menších bratří, který byl v závěru obohacen o stavbu přemyslovského mauzolea.

První etapu kláštera doplňuji o některé funkčně zajímavé detaily zachované v konventu klarisek: o soukromý prostor abatyše vázaný s kapitulní síní a o vybavení kláštera otopným zařízením. Druhá stavební etapa kláštera je doplněna o dlažbu nalezenou v Anežčině oratoři a určení řady náhrobních kamenů.

V kapitole o pohřebišti Přemyslovců se podrobněji zabývám relikviářem sv. Mikuláše, jehož antropologický i mineralogický průzkum potvrdil, že jde o relikvii z Anežčina kláštera, kterou v roce 1353 získal Karel IV. Větší pozornost věnuji také tzv. Oseckému lekcionáři, který přináší Anežčino dvojí vyobrazení. Bylo možné zjistit, že některé náměty rukopisu souvisí s blízkým klášterem cyriaků, kde je na počátku 14. století pevně doložena dosud neznámá iluminátorská dílna, která pracovala pro klášter Na Františku. Rukopis Život sv. Františka naopak upřesňuji určením českých zázraků.

Objevná je i kapitola o době Lucemburků, která dokládá dlouho hledanou iluminátorskou dílnu, z níž pochází řada rukopisů. Kapitola přináší také určení celé řady náhrobků. Nejvýznamnější jsou dvě desky - erbovní se sluncem a nápisová s datem 1396, které se podařilo určit v nečekaných evropských souvislostech.

Klášter považovaný za jeden z nejchudších se stal duchovním centrem metropole, chrámem korunovačním a pohřebištěm Přemyslovců, na jehož výtvarný i duchovní program navázaly generace Přemyslovců i Lucemburků.  

Internet:

http://www.ivysehrad.cz/historie-a-literatura-faktu/kulturni-historie/1924-2/anezsky-klaster-v-praze



Zpět na knížku "Anežský klášter v Praze".

SLEVA
15%
na tituly zakoupené
na webu
SLEVA
20%
při nákupu
v expedičním skladu >>

Staňte se fanouškem

Facebook

Čtení - Literatura s názorem 1/2017

Stáhnout čtení - Literatura s názorem 1/2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Literatura s názorem / sborník

Literatura s názorem / sborník

Nakladatelství Vyšehrad
na sociálních sítích
Facebook