Zobrazit PC verzi
Právě se nacházíte zde:  »  ivysehrad.cz  »  Tvář baroka  »  Tvář baroka - Proglas, dr. M. Blažková

Tvář baroka - Proglas, dr. M. Blažková

Zdeněk Kalista: Tvář baroka. Poznánky, které zabloudily na okraj života, 
skicář problémů a odpovědí
 
"Tyto "Poznámky, které zabloudily na okraj života" začal jsem psát a pak 
psal za okolností pro mne tragických. Zjara 1975 začal jsem náhle 
ztrácet zrak. Písmena a řádky při čtení novin začaly se mi jaksi 
rozpadávat před očima. Marně jsem hleděl toto podivné oslabení zraku 
podchytit silnějšími brýlemi. Stupňovalo se to dál a dál, až jsem 
přestal vůbec číst a psát. Svědomitý  docent Dolenek na oční klinice 
univerzity olomoucké mi nakonec otevřeně po delším léčení prohlásil, že 
věc je ztracena. Ocitl jsem se opravdu na pokraji života, neboť po 
návratu z Olomouce jsem onemocněl zápalem plic, který pak dozníval ještě 
v nových ozvěnách v říjnu a prosinci1975. Teprve po několika týdnech 
přísné klauzury, kterou jsem si po návratu z léčení uložil, se začala 
dlouhá sedání v lenošce mé pracovny, zabořená do nejčernějších myšlenek 
a neodbytné představy smrti, trochu vyjasňovat. Způsobilo to poznání a 
ověření toho, že schopnost mých prstů rozpoznávat písmena na klávesnici 
psacího stroje, aniž by bylo třeba na ně hledět, kterou jsem získal při 
přepisování mnoha tisíců stránek svých knih původních i přeložených a 
spousty jiných rukopisů, trvá, aspoň v podstatě.Zkusil jsem psát na své 
staré Continentálce - a šlo to. Nemohl jsem sice přečíst, co jsem 
napsal, ale přečetli to za mne jiní a opravili četné překlepy, jichž 
jsem se zpočátku dopouštěl. To byl skutečný návrat do života. "
 
Takto vzpomíná v předmluvě ke své knize "Tvář baroka" na okolnosti 
jejího vzniku Zdeněk Kalista, autor, kterému nebylo dopřáno dočkat se 
vydání  díla, které napsal a zčásit též nadiktoval  za tak svízelných 
podmínek, kdy se mohl spoléhat pouze na svou paměť bez možnosti číst a 
ověřovat prameny. A není náhodou, že s přepisem mu kromě jiných pomáhal 
také spisovatel František Křelina. Kalista totiž s tímto přítelem zažil 
soud a následná krušná léta dlouholetého žalářování po vykonstruovaném 
procesu padesátých let.
 
Kalistův  životopis se  v mnoha ohledech podobá osudu několika 
významných  katolických  literátů své doby. Kalista, narozený roku 1900, 
studoval  historii na Karlově univerzitě, kde byl žákem profesora 
Pekaře. Roku 1932 se habilitoval z československých dějin a dějiny také 
s výjimkou války  na Karlově univerzitě přednášel až do roku 1948. 
Následně žil, tak jako jiní, jako spisovatel z povolání.   Po letech 
pilné a fundované práce, která se dočkala značného  uznání,  přichází v 
roce 1951 zatčení a  nespravedlivé obvinění ze špionáže ve prospěch 
Vatikánu, které mu v roce 1952 vyneslo odsouzení k patnáctiletému 
žaláři. Profesní dráhu nadaného, nevšedně pracovitého  a všestranně 
vzdělaného muže tak na řadu let přerušil nucený pobyt za mřížemi, jako 
se to přihodilo několika jeho  generačním druhům z literárních kruhů.  V 
roce 1960 byl Kalista propuštěn a o šest let později v plném rozsahu 
rehabilitován, devět let života  v žaláři však znamenalo pro jeho osobní 
život i pro českou  literaturu a historiografii citelnou ztrátu. 
Podobnou nenahraditelnou ztrátu znamenalo pro českou kulturu věznění 
Kalistových spolutrpitelů spisovatelů Václava Prokůpka, Jana 
Zahradníčka, Josefa Knapa, Václava Renče , Bedřicha Fučíka či výše 
zmiňovaného Františka Křeliny a dalších. Tito lidé, jako mnozí jiní, se 
stali oběťmi tvrdých represí vítězných komunistů, kteří systematicky 
likvidovali všechny skutečné i domnělé oponenty nového režimu.
Zdeněk Kalista patrně nebyl k věznění vybrán náhodně: jeho jméno 
skutečně  mnoho znamenalo, jako historik i jako literát se zapsal do 
kulturní historie svého národa opravdu zásadně a jeho odsouzení a 
žalářování mělo být jistě výstrahou nejen pro  aktivní katolíky, ale též 
pro nekonformní vysokoškolské učitele i spisovatele na volné noze. 
Kalistovo dílo je  velmi rozsáhlé, poněvadž autor od mládí přispíval do 
mnoha periodik jako byly Listy pro umění a literaturu, Lidové noviny, 
Host, Akord, Ŕád a mnohých daších. Angažoval se  v řadě kulturních 
spolků, byl předsedou Kruhu českých spisovatelů a funkcionářem Umělecké 
besedy, s níž spolupracoval v roce 1938 při pořádání slavné výstavy 
Pražské baroko. Překládal z francouzštiny a italštiny, vydával vlastní 
poezii a napsal i vzpomínkovou knihu na Jiřího Wokera a vzpomínky na 
spisovatele své i starší generace, nazvané Tváře ve stínu. Jeho vlastním 
zájmem však byla historická studia, především české protireformace a v 
jejím rámci též studium baroka. V pojednání o  baroku byl pak skutečně 
všestranný: zabýval se barokem literárním i   výtvarným a též jeho 
souvislostem s gotikou a jako editor připravil výbory z poezie písmáků a 
selských her z tohoto období . Kalistova díla se ke čtenářům dostala jen 
zčásti: některá vyšla za první republiky či těsně po válce, nkolik se 
jich podařilo vydat jako samizdaty či v zahraničí, mnoho jich však bylo 
zakázáno a zůstaly pouze v rukopisech. Osobně mohu pouze litovat, že se 
mi jako studentce nepodařilo zastihnout krátkou dobu Kalistova 
znovupůsobení na fakultě v roce 1968. Podle šíře a hloubky jeho 
vědomostí a schopnosti poutavě vykládat  dějiny v souvislostech soudím, 
že  Zdeněk Kalista musel být úžasný učitel. Úctyhodný rozsah  Kalistovy 
práce naznačuje jeho  bibliografie, která ve slovníku spisovatelů  
zabírá několik sloupců. Význam jeho práce je pak zásadní: jako Pekařův 
žák polemizuje s  marxistickými historiky, kteří nahlíželi baroko mimo 
jiné pouze jako výsledek hospodářského vývoje a nižší  stupeň budoucího 
pokroku.
 
Kalistova práce Tvář baroka důstojně završuje jeho celoživotní bádání. 
Jako celek je to dílo hutné a ucelené, postavené na mimořádně solidních 
vědomostních základech a mnohaleté badatelské zkušenosti i vlastním 
pozorování z četných studijních cest. Jednotlivé kapitoly osvětlují 
původ a vznik baroka jako všestranného uměleckého slohu, také však jeho 
kořeny v gotice a renesanci. Vymezuje dobu jeho trvání, dotýká se 
zásadních dějinných  událostí a souvislostí a představuje významné 
osobnosti, mystiky jako Terezii z Avily,  Ignáce z Loyoly, světce, 
státníky, architekty, umělce i misionáře, kteří baroku vtiskli jeho 
charakteristickou podobu. Pro českého čtenáře může být  zvláště objevná 
pasáž o působení českých jezuitů v zámořských misiích , o  vlivu jana 
Amose Komenského na utváření barokní kultury či putování Moravských 
bratrů za novým domovem v Americe. Kalista se zabývá hrdinstvím i 
metafyzikou, literaturou i hudbou,  hospodářstvím,  politikou i smrtí. 
Především a zejména jej však zajímá duše baroka, ono hledání věčnosti a 
nekonečna, vášnivá touha po setkání s Nejvyšším, která se projevuje ve 
vší umělecké tvorbě a  kterou nacházíme v mystice, hudbě i poezii. Autor 
nám představuje barokního člověka  v jeho kladení zásadních otázek, v 
jeho  vzepjetí k Bohu a v jeho úsilí přiblížit se Boží kráse a 
dokonalosti a splynout s ní. A toto hledání odpovědi na základní otázky 
zná také dobře z vlastní zkušenosti, jak svědčí v jedné z posledních 
kapitol své knihy. Polemizuje s materialismem, který tvrdí,  že existuje 
jakýsi mechanismus, který ovládá hmotu a stále ji rozvíjí od 
nejjednoduššího v nové a nové útvary. Tento svůdný a jednoduchý výklad, 
říká Kalista, nevysvětluje nic, neboť vždy bude existovat otázka, kde se 
vzala první existence jako taková, základ všeho vývoje, a kde se vzal 
čas. Buďto odpovíme se Sokratem, že nic nevíme a zřekneme se prvotního 
poznání jako východiska poznání dalších, nebo přijmeme jako základ vší 
existence Boha Stvořitele, existenci absolutní, bez času a prostoru, jež 
dala vznik a zákony  všemu. A dodává:
 
"Pokud jde o mne, volím bez váhání druhou cestu k vysvětlení proměn ve 
velikém osudu lidstva včetně těch, jež vytvářejí jejich velká kulturní a 
duchová údobí, jejich vznik a zánik. Po silném záporu, jímž jsem ve svém 
mládí potlačil ve svém vnitřním životě představu Boha, ozývá se ve mně 
mohutněji snad než u těch, kdo takovou negací neprošli, jako obrovské 
unisono Beethovenovy mše C-dur: Credo in unum Deum."
 
Zdeněk Kalista: Tvář baroka
Vydalo nakladatelství Vyšehrad v Praze roku 2014. Vydání třetí, ve 
Vyšehradu první. 216 stran, doporučená cena 298 Kč
více informací na www.ivysehrad.cz


Zpět na knížku "Tvář baroka".

SLEVA
15%
na tituly zakoupené
na webu
SLEVA
20%
při nákupu
v expedičním skladu >>

Staňte se fanouškem

Facebook

Čtení - Literatura s názorem 2/2017

Stáhnout čtení - Literatura s názorem 2/2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Literatura s názorem / sborník

Literatura s názorem / sborník

Nakladatelství Vyšehrad
na sociálních sítích
Facebook