Zobrazit PC verzi
Právě se nacházíte zde:  »  ivysehrad.cz  »  Valdštejn/Historie odcizení a snu - Tvar

Valdštejn/Historie odcizení a snu - Tvar

ve víru iluze i skutečnosti 1 / 2 Další zpráva
Tvar | 2.10.2008 | rubrika: Literární historie | strana: 14 | autor: Vojtěch Malínek
k pozůstalosti zdeňka Kalisty v památníku národního písemnictví

Pozůstalost Zdeňka Kalisty (1900–1982), uchovávaná v Památníku národního písemnictví, představuje díky vynikajícímu stavu a kompletnosti svého uchování pro badatele v oblasti humanitních věd ojedinělý a takřka nenahraditelný pramenný zdroj. Vedle systematičnosti, s níž svůj archiv opečovával sám Kalista a v níž se bezesporu odrazila jeho historická erudice a zkušenost s archivní prací, je zde třeba vyzdvihnout přímo mravenčí úsilí dr. Renaty Ferklové, která celý obsáhlý fond systematicky uspořádala a pečlivě k němu připravila obsáhlý inventář o cca 200 stranách. Badatel v něm nalezne nejen základní informace o archiváliích v pozůstalosti uložených, ale též odkazy na související prameny ve fondech ostatních či na nejrůznější vydání daných prací v tisku (především jde o hůře dostupné novinové články nebo drobnější studie), jejichž dohledávání by komplikovalo badatelskou činnost nejen pro dobu Kalistových chaotických avantgardních let dvacátých, ale též pro období zejména po roce 1968, kdy Kalista směl publikovat pouze v málo dostupných samizdatových, exilových či cizojazyčných časopisech.
Se 152 archivními kartony patří pozůstalost Zdeňka Kalisty mezi nejobsáhlejší archivní fondy jednotlivců uložené v LA PNP. Prakticky v úplnosti se v ní dochovaly veškeré písemné podklady mapující Kalistův soukromý, umělecký i vědecký život. Snad s výjimkou deníků, které Kalista před svým zatčením v roce 1951 z obavy z jejich možného zneužití komunistickou justicí nechal spálit, zde nalezneme takřka veškerou Kalistovu přijatou korespondenci, drtivou většinu rukopisů jeho prací, a to dokonce v různých stadiích zpracování, či série konvolutů novinových výstřižků vztahujících se k různým oblastem Kalistova vědeckého, uměleckého a společenského působení.
Pořadatelka pozůstalosti dr. Ferklová nadto fond dále doplňuje, především o nejnovější rukopisnou literaturu vztahující se k životu a dílu Zdeňka Kalisty. Jedná se o různé seminární, ročníkové, diplomové a jiné práce, xerokopie obtížně dostupných periodik, v nichž Kalista publikoval, materiály k výstavám a konferencím, jež mají vztah ke Kalistově osobnosti a práci atp. Je třeba též upozornit na fragmenty archivů různých institucí a časopisů, které se z různých důvodů ocitly v Kalistově pozůstalosti – jde především o fragment archivního fondu časopisu Lumír, fragment fondu Kruhu českých spisovatelů a materiály k později nerealizovanému časopisu Tschechische Geisteswelt. Už z tohoto výčtu je patrné, nakolik cenný zdroj informací Kalistův fond pro zájemce o dějiny a osobnosti české historiografie, o českou literární avantgardu či literaturu a šířeji vzato o českou vědu, kulturu a umění nejen 20. století znamená.
S výjimkou krátké přestávky let 1945 až 1948 můžeme konstatovat, že valná část Kalistova díla – a mluvíme zde především o pracích jeho zralého tvůrčího období – zůstala veřejnosti dlouho neznáma. Systematické vytlačování Kalistovy osobnosti z knihoven a učebnic mělo jeho jméno vymazat z dějinné paměti. Po pádu komunistického režimu zůstalo jeho dílo dostupné jen v omezeném množství řídce dochovaných knih vydaných ještě před rokem 1948, či z knih vyšlých okolo roku 1968, bohužel však většinou jen v regionálních nakladatelstvích v nevelkých nákladech.
Po roce 1989 zato rychle došlo k publikaci řady Kalistových prací, které zůstaly do té doby pouze v rukopisech a které nemohly pro politicky nežádoucí profil autora vyjít za jeho života – připomeňme tedy v této souvislosti nejprve již z exilových nakladatelství známé historické práce jako soubor esejů Tvář baroka (poprvé vyšlo 1982 v Mnichově, roku 1989 pak v Londýně, doma až 1992 v SPN, 4. vyd. Garamond 2005) a monografie o významných představitelkách českého náboženského života Blahoslavená Zdislava z Lemberka (poprvé Řím 1969, česky až 1991 ve Zvonu) a Ctihodná Marie Elekta Ježíšova (poprvé Řím 1975, česky až Karmelitánské nakladatelství 1992). Roku 2001 vydává nakladatelství Cisterciana Sarensis ve Žďáru nad Sázavou pozdní Kalistovu práci Česká barokní pouť, vznikající spolu s monografií o Marii Elektě na počátku sedmdesátých let. Roku 1993 vychází v Čechách poprvé i pozdní sbírka Kalistových básní Veliká noc (poprvé Mnichov 1987, u nás Aeterna 1993). V druhé polovině devadesátých let se objevují první dva svazky monumentálních Kalistových pamětí Po proudu života, zahrnující období do Kalistova zatčení roku 1951. Závěrečné díly, jež by pravděpodobně tvořily svazek třetí, se týkají pro Kalistu bolestného období let 1951–1966, ale na přání samotného autora zůstávají momentálně zapečetěny.
Český čtenář se po roce 1989 konečně dočkává i knih připravených k vydání v závěru 60. let, nakonec však pro nepřízeň doby nerealizovaných: roku 1993 vydává upadající Odeon soubor historických esejů Cesta po českých hradech a zámcích (2. vyd. pak roku 2003 v Pasece), do knihkupectví se dostává obsáhlá monografie o jihočeském baroku Století andělů a ďáblů (H + H, 1994), s určitým zpožděním vychází i Valdštejn (Vyšehrad, 2002).
Jiné Kalistovy knihy takové štěstí neměly: komentovaný výbor korespondence Z. Kalisty s J. Wolkerem Přátelství a osud je k dispozici pouze v exilovém vydání u Škvoreckých (1978), soubor esejů Listy synu Alšovi o umění (Čs. spisovatel, 1970) šel do stoupy a dochovalo se jen omezené množství výtisků. Pouze v nevelkém nákladu 3000 ks vyšlo v brněnském Bloku jedno z Kalistových vrcholných děl Česká barokní gotika a její žďárské ohnisko (1970).
Ze starších děl vydaných ještě před rokem 1948 vychází po listopadových změnách reedice souboru medailonů osobností českých dějin 17. století Čechové, kteří tvořili dějiny světa (Garamond, 1999), totéž nakladatelství připravilo též nové vydání Kalistových metodologických statí Cesty historikovy rozšířené o dvě drobnější studie (pod titulem Cesty historikova myšlení, 2002) a péčí nakladatelství Torst se konečně na veřejnost dostává i úplné vydání monografie o Kalistovu učiteli Josef Pekař (1994). Spoluprací občanského sdružení Karel IV. a nakladatelství Vyšehrad pak na knihkupecké pulty roku 2004 zamířil geograficky vymezený soubor Kalistových studií Karel IV. a Itálie a v tomtéž nakladatelství se loni reedice dočkává nesnadno dostupný Karel IV., připravovaný v závěru 40. let, vydaný ale až roku 1971 (též ve Vyšehradu).
I přesto však v archivním fondu zůstává uloženo mnoho zajímavých materiálů, které mohou napomoci blíže poznat Kalistovu osobnost a dílo, a to nemluvíme pouze o Kalistově korespondenci či zatím nepřístupných částech pamětí. Lze sice konstatovat, že drtivá většina zásadních Kalistových prací historických již byla vydána a z jeho vědeckého díla v tomto oboru tak zůstávají neznámy pouze drobnější studie, příp. různé nedokončené či přípravné práce, i tak však fond ukrývá důležité materiály, jako jsou např. Kalistovy vysokoškolské přednášky, náčrty k různým studiím či monumentální 26svazková syntéza českých dějin Dějiny československé, dovedená na práh třicetileté války. Její odbornou úroveň sice poněkud snižuje fakt, že vznikala ve 40. letech, především za války, a jen za použití omezeně dostupné literatury a pramenů, nicméně pro poznání profilu Kalisty-historika může představovat takřka esenciální zdroj informací.
O poznání méně byla dosud publikována literární část Kalistova odkazu. V této souvislosti stojí za upozornění především Kalistou připravený výbor z jeho literárněkritické činnosti Pohledem po proudu (1944) či řada vzpomínkových medailonů, které se nevešly do svazku Tváře ve stínu z roku 1969 (jde např. o medailony V. Petra, V. Dyka, F. Kropáče, J. Pekaře, R. Medka, B. Vlčka, F. Křeliny, J. Šaldy a jiných; vznikaly v různých vlnách od 40. do 70. let; od prvního vydání souboru byl zatím dále zpřístupněn pouze medailon J. Knapa a J. Zahradníčka).
Prozatím jen v rukopisech zůstává též značná část umělecké tvorby Zdeňka Kalisty. Pomineme-li jeho juvenilní básně, jde především o sbírky vězeňské poezie Hymny a prosby; Vězeň z kamení; Sonáta při měsíci a Svatí, alespoň zčásti nedávno zpřístupněné R. Ferklovou. Kalista sám uvažoval i o souborném vydání svých veršů, o čemž svědčí již sepsaný Závěr k soubornému vydání básnického díla z druhé poloviny 70. let. Kalista-prozaik zaujme především jako autor cestopisných fejetonů, jichž zejména ve 20. letech porůznu publikoval úctyhodnou řadu (částečně nedávno opět zpřístupněny v edici R. Ferklové). Vedle dnes jen omezeně dostupného brilantního Italského skicáře (V. Petr, 1928) je třeba upozornit na připravovaný výbor z cestopisných fejetonů Cesty za sebou (z konce 20. let) a cestopis Finlandia z poloviny let šedesátých. V neutěšených 50. letech vznikly dosud neznámé vězeňské romány O cikánech a bosorkách; Pan Razím vstupuje na nebesa a soubor pohádek Procitlé zvony. K vězeňské periodě je třeba ještě přičíst Kalistovy pokusy dramatické: Jan z Werthu (1957) a Láska a smrt (1957) a poslední verzi dramatu Loupežníci a městečko, které Kalista porůznu přepracovával již od 20. let.
Svou šíří a časovým a geografickým záběrem upoutá též Kalistova činnost překladatelská, z ucelenějších a větších prací zůstaly nepublikovány antologie italské poezie ze 60. let a vězeňské překlady z Goetha (datováno 1956). Na okraj Kalistova díla zmiňme v této souvislosti ještě scénáře k filmům České baroko (1972), Komenský (40. léta) a Po ztracených stopách (filmová povídka o J. Wolkerovi, 1960).
Další velkou skupinu archiválií uložených v pozůstalosti Zdeňka Kalisty představují nejrůznější edice – ať již jde o historické prameny či edice krásné, zejména pak barokní literatury – v různém stadiu připravenosti. Kalista sám připravoval pokračování edice korespondence své „životní“ historické osobnosti: již vyšlý svazek Korespondence Humprechta Jana Černína z Chudenic s císařem Leopoldem I. objímající léta 1661–1663 hodlal doplnit listy obou politiků z let 1664 až 1671. Tato edice bohužel zůstala nedokončena. Edici Z legend českého baroka chystal Kalista doplnit o další položky. Výsledek jeho práce (pravděpodobně ze 40. let) leží připraven k vydání v jeho pozůstalosti stejně jako výbor Z českých kronik 16. století vzniklý v téže době. Z dalších již zřejmě dohotovených edic jmenujme přípravu dvou kronik ze 60. let: Kronika Mattea Villaniho o cestě Karla IV. do Itálie v letech 1354–1355 se již nevešla do později realizovaného výboru Florentské kroniky doby Dantovy a stejně tak nevydána zůstala Kronika žďárská Jindřicha z Haimburka, na níž Kalista pracoval v první polovině 60. let. V zásadě hotova by měla být edice Bolzanovy učebnice Filosofie náboženství (z r. 1813, ed. dokončena 1951) a edice kancionálu Kaple královská zpěvní od Václava Karla Holana Rovenského, k jehož osobnosti se Kalista uchýlil po už třetím nuceném odchodu z FF UK v r. 1968. Nedokončeným torzem pak zůstala ještě Kalistova edice Sněmů českých z doby českého stavovského povstání. Z velkého množství odborných historických studií, recenzí a přednášek, většinou však již drobnějšího charakteru, zůstává doposavad nezveřejněna např. menší monografická studie Česká historiografie v letech 1939–1945 z roku 1947.
Jak vidno, pouhý namátkový výčet veřejnosti zatím nepřístupných Kalistových prací svědčí o potřebě dalšího systematického průzkumu jeho pozůstalosti. Časoprostorová a oborová šíře zájmů Zdeňka Kalisty tak, jak nám ji naznačuje už jen úctyhodné množství jeho dosud vydaných knih, může být rozšířena ještě o další nová pole a neznámá témata. V kontextu české vědy a kultury nejen 20. století ojedinělá a unikátní osobnost, jakou Zdeněk Kalista zcela jistě byl, si bezesporu zaslouží zevrubnější zpracování nejen ze strany historiků, ale též literárních vědců, kteří se jí dnes neprávem poněkud vyhýbají. Nezbývá proto než doufat, že tyto dluhy budou brzy vyrovnány a Kalistův odkaz a dílo se zařadí po bok odkazů čelných osobností české vědy a kultury 20. století, kam pro svou ojedinělost, šíři a vědeckou poctivost a vytrvalost svého autora nepochybně náleží.

SLEVA
15%
na tituly zakoupené
na webu
SLEVA
20%
při nákupu
v expedičním skladu >>

Staňte se fanouškem

Facebook

Čtení - Literatura s názorem 2/2017

Stáhnout čtení - Literatura s názorem 2/2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Literatura s názorem / sborník

Literatura s názorem / sborník

Nakladatelství Vyšehrad
na sociálních sítích
Facebook