Veselá cesta životem - Text na záložce

Umělecký rukopis malíře, ilustrátora a grafika Adolfa Borna je tak výrazný a překypující charakteristickým humorem, že ho každý rozpozná na první pohled. Jeho ilustrace ­bývají neodmyslitelnou součástí knihy a nejenom ji doplňují, ale ­svébytně ji utvářejí. Rozhovory Jiřího Žáka s Adolfem ­Bornem Veselá cesta životem jsou vlídným setkáním s tímto mimořádným umělcem, vyprávěním o jeho tvorbě, lásce k umění, knihám, monarchii a k životu vůbec.

,,Pamatuju se, jak jsme jednou museli ilustrovat nějakou povídku, ve který se kriticky psalo o Západním Berlíně. A my jsme si museli nastudovat, jak se liší policejní čepice v Západním Berlíně od policejní čepice v Berlíně východním. Řadu lidí to štvalo a otravovalo, ale mě to naopak fascinovalo. Pak jsem začal pokrývky hlavy sbírat a dostával jsem je darem, ale teď už jsem to zdvořile zarazil, protože upřímně řečeno, už je nemám kam dávat a některý bohužel skončily v krabicích, což je pro ně velmi nedůstojný. Zezačátku jsem je počítal, ale když jsem došel ke stovce, počítat jsem je přestal. A jestliže mám vztah k Rakousku-Uhersku, tak z toho zcela přirozeně musí vyplynout vztah k pokrývkám hlavy. Kolorit lidí v Rakousku-Uhersku byl totiž enormní. V naší rakouskouherský armádě existovaly jednotky Bosňáků, kteří s sebou měli i svoje duchovní. Starej svět se tam míchal dohromady s novým. Kdysi jsem si přečetl takový žertovný povídání, jak Němci a Rusové hleděli na Vídeň. Tvrdili, že Vídeň je židovský město a že její obyvatelé chodí v kaftanech. Takže moderním slovem to bylo multikulturní město.""

Zpět na knížku "Veselá cesta životem".