Zobrazit PC verzi
Právě se nacházíte zde:  »  ivysehrad.cz  »  Úvod do Nového zákona  »  Úvod do Nového zákona - Jiří Beneš

Úvod do Nového zákona - Jiří Beneš

Petr Pokorný, Ulrich Heckel: Úvod do Nového zákona.

Přehled literatury a teologie. Přeložili: Pavel Moskala a Lucie Kopecká. 835 stran.

Vydalo nakladatelství Vyšehrad v edici Teologie, Praha 2013. ISBN 978-80-7429-186-9. Doporučená cena: 998 Kč.

 

            Roku 2007 vydalo německé nakladatelství Mohr Siebeck v Tübingen Pokorného Einleitung in das Neue Testament (Seine Literatur und Theologie im Überblick). Záhy se objevila v Čechách a vzbudila pozornost. Přestože jsme nedoufali, že tak objemný a odborný (erudovaný) text se některé nakladatelství odhodlá nechat přeložit a vydat pro přeci jen poněkud omezenou skupinu badatelů, farářů a teologicky vzdělaných laiků, tak nakladatelství Vyšehrad se toho k osmdesátým narozeninám prof. Pokorného ujalo. Považuji to za tak významný počin, že bych nakladatelství Vyšehrad chtěl vyjádřit dík již na samém počátku svého upozornění na Pokorného novou publikaci. Činím tak s velkou radostí, protože to je počin hodný pozornosti a vyjadřující nakladatelskou odvahu a jasnozřivost. Díky tomu se v českém jazyce objevilo dílo přinejmenším evropské úrovně, které budou s velkým užitkem používat další generace bohoslovců jako standardní a základní práci. Nakladatelství Vyšehrad si náš dík právem zaslouží i z jiného důvodu, a sice za dlouhodobou podporu popularizace české biblistiky, zejména původního českého bádání na poli Starého a Nového zákona (Vyšehrad vydal i Pokorného Literární a teologický úvod do Nového zákona). Současně ale chci vyjádřit svůj dík a velký obdiv oběma překladatelům, kteří se navzdory svému vytížení do překladu pustili a v relativně krátké době jej dokončili. Musím konstatovat, že se jim překlad zdařil – je čtivý, není těžkopádný a je jazykově bohatý i stylisticky velmi obratný.

            Předseda České učené společnosti, profesor Petr Pokorný je významný a světově uznávaný vědec, badatel v oborech Nový zákon a raně křesťanská literatura. V českém prostředí je díky svým knihám a pedagogickému i duchovnímu působení natolik známý, že jej není třeba výrazněji představovat. Ve své nové rozsáhlé monografii navazuje na (rozpracovává) svůj Literární a teologický úvod do Nového zákona (1993), nyní však ve spolupráci s prof. Ulrichem Heckelem z univerzity v Tübingen. Základ tvoří podstatě přepracovaný Pokorného literární úvod. Ten je Pokorného kolegou Heckelem rozšířen a dále formálně upraven do podoby vysokoškolské učebnice (tak je monografie prezentována v německé verzi), slovy Pokorného do „příručky“ (30). Styl obou autorů je natolik blízký, že podíl každého z nich nelze od sebe odlišit. Dosvědčuje to i prof. Pokorný slovy o jejich vzájemné názorové shodě v přístupu k látce.

            Úvod do Nového zákona (dále jen NZ) je rozdělen na jedenáct kapitol (se soupisem příslušné stěžejní, standardní či moderní literatury) způsobem, který je pro tento typ publikací obvyklý. Centrální část tvoří vlastí úvody do novozákonních spisů v kapitolách 5-8, s poněkud větším důrazem jak na teorii interpretace a jazyková (i tematická) specifika písemně fixovaných novozákonních textů, tak na širší literární kontext helenistického období. Tomu předchází reflexe dobového pozadí, literární kontext, hermeneutické, kanonické a textově kritické otázky související se vznikem, působením a interpretací NZ. Záměrem je vytvořit nejprve rámec (problematika spojená s kanonizací a dějinami textu), do něhož pak mohou být vřazovány výklady o textovém základu jednotlivých spisů. Ty jsou v Úvodu do NZ řazeny podle jejich stáří do dvou paralelních dvojic trsů spisů: pavlovské texty (s pečlivě komentovanou předpavlovskou tradicí) jako nejstarší látka spolu se synoptickou tradicí v jedné vrstvě a deuteropavlovské spisy vyrovnávající se s odkazem pavlovské tradice spolu s janovskými texty reflektujícími synoptickou tradici ve vrstvě druhé. Tímto konceptem Pokorný a Heckel zdůrazňují provázanost novozákonní textové tradice, jejich dialog a současně postupně se rodící křesťanskou teologickou koncepci.

V závěru pak Pokorný a Heckel předkládají specifika a společné důrazy novozákonních textů, chronologický přehled a roztříděný výběr rozsáhlé literatury vhodný k dalšímu bádání (soupis edicí, textů a komentářů). Lepší srozumitelnosti a snadnějšímu užívání příručky napomáhají tabulky a v závěru pak tři podrobné rejstříky: rejstřík spisů, věcný rejstřík a rejstřík hebrejských, řeckých a latinských pojmů.

Badatelská látka, kterou si oba profesoři vytkli zpřístupnit, je mimořádně rozsáhlá. Není proto divu, že se některým tématům nedostává výraznější interpretace (u všech takových témat je však uvedena příslušná literatura). Jako příklad bych uvedl interpretaci apoštolského konventu zmíněného ve Sk 15. Pokorný s Heckelem sice naznačují možný záměr a efekt, který tato událost v křesťanské komunitě měla, ale podrobnější rozbor přístupu apoštolů ke Starozákonní látce (nikoli v podobě židovské tradice, se kterou se oba vyrovnávají pečlivě), zejména k výrokům Hospodinovým, tedy konkrétně důvody apoštolského upozornění jen na čtyři závazné starozákonní předpisy nejsou výrazněji uvedeny. Rozumím tomu, že poněkud rezervovanější hodnocení vlivu židovské tradice je patrně dáno důrazem na originalitu a autentičnost novozákonní látky. A rozumím i tomu, že zásadnější vyrovnání se s váhou starozákonních Hospodinových výroků v novozákonních spisech a v křesťanské teologii i praxi by zřejmě v českém křesťanském prostředí vyžadovalo rozsáhlejší studii a možná i změnu paradigmatu.

Pro Pokorného práce je příznačná preciznost, přehlednost zpracování látky, obdivuhodný přehled po dosavadním bádání a schopnost vystihnout nosné prvky jakéhokoli sledovaného textu. V jeho bravurní interpretaci skrytých motivů a koncepce je dobře patrná snaha o co nejkomplexnější přístup, tedy zohledňování perspektivy autora i čtenáře, textu i popisovaného jevu současně. Častý mezioborový přesah do lingvistiky a hermeneutiky, do teorie literatury a do dějin raně křesťanské doby nijak neubírá na přístupnosti jeho textu. Impozantní v Úvodu do NZ je spojení literárního úvodu a teologických motivů do celku, který nejenže studentovi pomáhá nastavit tendence, vektory novozákonního myšlení, ale také jej uvádí do vyznavačské spirituality novozákonní látky. O tom svědčí upozorňování na přerod živé zkušenosti s Ježíšem do vyznání víry a jejího následného praktikování. Velmi na knize oceňuji snahu všechno studentům pečlivě vysvětlit a do problémů novozákonního bádání je uvádět postupně a promyšleně. Z pedagogického hlediska považuji koncepci díla za velmi zdařilou. Díky Pokorného velkorysému nadhledu je tato forma popularizace mnohaletého a rozsáhlého bádání takřka nepostřehnutelná, ale velmi účinná.

Úvod do NZ je v jistém smyslu shrnutím a vyvrcholením Pokorného novozákonního bádání, které je originální a zejména v českém prostředí zcela mimořádné. Přeji čtenářům, aby při opětovném vracení se k Pokorného a Heckelově knize byli stále inspirování a uchvacováni netušenými rozměry, které kniha nabízí. A přeji prof. Petru Pokornému u příležitosti jeho osmdesátin dostatek tvůrčí energie k dalšímu bádání a zejména sílu shůry, od Hospodina.

                                                                                              Jiří Beneš

Theologická revue (časopis HTF UK Praha) č. 4 / 2013, str. 493-495.
 



Zpět na knížku "Úvod do Nového zákona".

SLEVA
15%
na tituly zakoupené
na webu
SLEVA
20%
při nákupu
v expedičním skladu >>

Staňte se fanouškem

Facebook

Čtení - Literatura s názorem 2/2017

Stáhnout čtení - Literatura s názorem 2/2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Literatura s názorem / sborník

Literatura s názorem / sborník

Nakladatelství Vyšehrad
na sociálních sítích
Facebook