"Půvabná hra se slovy neubírá knize na spádu a dramatičnosti. Autorka brilantně, s hlubokou znalostí lidských povah, v přirovnání k řece, která odráží světlo a tmu, odhaluje světlé i temné stránky lidských povah."
„Příběh přináší tentokrát jeden zcela zásadní motiv – bolest a prázdné místo, které v člověku zůstává po ztrátě blízkého. Heleně a Anthonymu unesli dceru, Robert a Bess postrádají nemanželské dítě svého syna a Lily zase přišla o sestru. Není proto divu, že když se v okolí objeví neznámá dívka, která téměř zázračně přijde znovu k životu, všichni nalézají svůj lék na bolest právě v ní.“
„Knižní rozhovor s neklidným člověkem, ve kterém se střetávají různé vášně, mezi nimiž se bolestně snaží hledat rovnováhu, přináší pohled na novinářství v současném rozbouřeném světě.“
„Vzpomínkových knih týkajících se dějin střední Evropy ve 20. století existuje velké množství, jen málokomu se ale podařilo být osobně přítomen u vícero dějinných událostí, které vešly do učebnic dějepisu. Připočteme-li k tomu ne právě obvyklé prostředí, ze kterého Barbara Coudenhove-Kalergi vzešla, a její dramatické zážitky z dětství, je jasné, že Doma je všude se mezi ostatní memoárovou literaturou neztratí, neboť jen málokterá kniha tohoto typu dokáže takto vystihnout propojenost mezi jednotlivými zeměmi středoevropského regionu.“
„Nejsilnější je novela v momentech, kdy je vyprávění zastřené a nechává čtenáři mnoho prostoru pro jeho vlastní dopovězení nedořečeného. Pravá podoba některých událostí se vyjeví až o mnoho stránek později, některé epizodky zůstávají zlověstně zatemněné, a dokonce vyžadují od čtenáře značnou pozornost, aby tuto zlověstnost vůbec zaznamenal.“
„Revize dějin, již nabízí Pat Barker, sice může být občas nepřesná, zároveň jde dál. Vypráví o Bríseovně s homérovskou jednoduchostí a zaměřením na detaily fyzického světa, současně hovorovým jazykem včetně vulgarismů. Zachycuje svět maskulinní krutosti, zejména však dává hlas nejen Bríseovně, ale všem mlčícím a poraženým, když ukazuje jejich dny prožité v ponížení. Její znásilňovanou a posléze těhotnou Bríseovnu si tak čtenáři budou pamatovat jako ženu vítěznou: jako nositelku budoucnosti a autorku vlastního příběhu.“
„…Na některé knihy se vyplatí počkat i čtyři dekády. Pro Samuraje od japonského spisovatele Šúsaka Endó to platí dvojnásob…“
„Šúsaku Endó dovede mistrně vystihnout to, co se skrývá za nehybnými tvářemi Japonců, kde hlavní ctností je čest a projevit city se pokládá za dětinské. Endóovo dílo těmito vrstvami mistrně proniká, aniž by je strhávalo, v tom má jeho přístup blízko například stylu Alberta Camuse.“
„Henderson napsal svou poutavou a čtivou knihu na základě četných rozhovorů s těmito válečnými veterány a po studiu archívních materiálů. Milovníci faktografických údajů ocení zejména jmenný přehled všech 1985 „chlapců z Ritchie“, včetně padesáti, kteří ve druhé světové válce položili život.“
„Štifter vědomě pracuje s kombinací zaumného, atraktivního děje a působivé evokace městského koloritu; v nejstarší části příběhu proto sází především na magii „jiných“ Budějovic, tedy časů, kdy se národovecky předpojatí Češi pošťuchovali s blahosklonnými Němci a nějaká ta ženská občas skočila do studny, nicméně život sám byl skoro harmonický a krásný.“