„Oba náleží k těm, kteří do české žurnalistiky vstoupili počátkem devadesátých let a vydrželi v oboru dodnes. Každý je ve svém „ranku“ pojmem. Ale profesně, kulturně a lidsky se liší. Jeden z nich je komentátorskou i svého druhu bavičskou hvězdou, druhý dělníkem zpravodajství. Paralelně letos seznali, že je čas se ohlédnout a sdělit cosi o stavu novinářského řemesla i o sobě samých."
„Kenzaburó Óe, nositel Nobelovy ceny za literaturu, ve svém románu Němý výkřik zkoumá temné stránky lidské duše skrze příběh dvou bratrů zmítaných rodinnými traumaty a společenskými konflikty. Dílo plné groteskní expresivity a existenciálního zoufalství reflektuje autorovy osobní zkušenosti i historické bolesti poválečného Japonska."
„Hlavní hrdina a vypravěč Němého výkřiku se jmenuje Micusaburó a je překladatel. Právě se podle všeho zaobírá převodem O mé rodině a jiné zvířeně britského přírodovědce Geralda Durrella. Byla by ovšem chyba z toho vyvodit, že román Kenzaburóa Óeho snad bude intelektuálský či půjde o rodinnou idylu. Je to přesně naopak: je plný živočišnosti a surovosti, jež se nezvladatelně vrší, přičemž bývá většinou přijímána s mlčením."
„Inkvizitor Heinrich Franz Boblig z Edelstadtu byl hlavní postavou románu od spisovatele Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice a stejnojmenného filmu. Hlavní roli bravurně ztvárnil Vladimír Šmeral jako nenávistný fanatik, jehož motivem je majetkový prospěch na úkor nespravedlivě odsouzených. Byl skutečný Heinrich Franz Boblig takový? Do jaké míry se jednalo o uměleckou licenci?."
„Japonský spisovatel Kenzaburó Óe, nositel Nobelovy ceny za literaturu, kterou obdržel roku 1994, je českému čtenáři představen jedním ze svých nejúspěšnějších románů. Překladu se chopila Anna Cima, jež knihu opatřila i doslovem, ve kterém představuje jak samotného velikána, tak dobu, ve které žil a která jeho tvorbu znatelně poznamenala ."
„Uznávaný porodník, genetik a expert na prenatální diagnostiku a vývoj plodu je známý vyhraněnými názory na současné trendy i na podobu českého zdravotnictví. Co podle jeho názoru stojí za prudkým poklesem porodnosti? A budou kvůli tomu v České republice za 20 let jen starci?."
„Francouzský romanopisec Michel Houellebecq (*1956) roku 1991 debutoval non fiction knihou o americkém spisovateli Howardu Phillipsi Lovecraftovi (1890-1937), sestávající z esejů Jiný svět, Úderné techniky a Holokaust. Teprve pár let nato se Houellebecq světově proslavil. Jeho první dílo o Lovecraftovi vychází teprve teď na podzim."
„Ač krátký, vyznačuje se příběh o labuti a lovci mysteriózní atmosférou, která čtenáře přenese tisíce let zpátky do hlubokých lesů, kde teprve začínalo tlouct srdce současné civilizace. Chvíli soucítí s Labutí, která byla vytržena ze všeho, co znala a musela se přizpůsobit životu, který pro ni byl zpátečnický. Chvíli se vžíváme do kůže Lovce, který musel čelit podezíravému pohledu svých lidí a obhajovat výběr netradiční nevěsty. V malém formátu a na málo stranách se Jiřímu Březinovi podařilo vystavět příběh, který nutí k zamyšlení a chtě nechtě v něm vnímavý čtenář najde i paralelu s děním v dnešním světě. Dech beroucí atmosféra a netradiční přetvoření legendy dělají z Labutě a lovce dílo, které dokáže čtenáře připoutat a nepustit."
„Krajina roztavených zvonů zaujme každého fanouška historických románů, protože zejména úvodní pasáž ze života lékaře za časů cholery je neobyčejně působivě napsaná a dialogy a jednotlivé linky dávají tušit, velký životní příběh v mistrném popisu. Pokud si odmyslíme samotný závěr, jedná se o dílo mimořádně čtivé s nečekanými dějovými zvraty a mistrným vykreslením charakterů postav, které čtenáře nadchne a nutí číst dál a dál. Krajina roztavených zvonů snese srovnání s Pavími hody nebo Sběratelem sněhu, ve kterých Jan Štifter nasadil laťku vysoko a ukazuje, že se snižováním nemáme počítat."
„Ještě nikdy nenapsal český historik tak komplexní syntézu slovenských dějin, jakou letos v nakladatelství Vyšehrad vydal pod názvem Dějiny Slovenska Jan Rychlík. Se členem Katedry historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci se autor rozhovoru Adam Pluhař bavil nejen o tomto rozsáhlém díle, ale i neradostné politické situaci na Slovensku, kterou má tento majitel českého i slovenského pasu hodně pod kůží."