Církev jako matka a pastýřka

„Papeži záleží na tom, abychom po dlouhé době znovu objevili základní stanoviska opřená o Ježíše a nechali je s novou silou proniknout do cítění všeho církevního personálu.“

Papež František během několika málo let pronikavě proměnil pastorační kulturu katolické církve. Říká, že církev má být „polním lazaretem“, aby mohla hojit rány jednotlivých lidí a celého lidstva; přesouvá důraz „od hříchu ke zranění“, „od soudní síně k nemocnici“, „od moralizování k léčbě“, „od zákona ke člověku“, „od ideologa k pastýři“. Změnu kurzu nezlomně propaguje navzdory všem překážkám. Paul M. Zulehner sleduje Františkovu snahu posílit pastorační kulturu tím, že církev sestoupí až k samotným kořenům a uvede své jednání do souladu s Božím smilováním.